Jak jsem se dostal k Dominionu
Abych pravdu řekl, už ani nevím. Někdy před rokem jsem se začal o deskové hry zajímat víc než je zdrávo, až to vyvrcholilo nákupem RoboRally a přihlášením na zájezd hráčů deskovek do Maďarska. Na diskuzním fóru k zájezdu se řešilo, co by mohlo být za ceny do týmové soutěže. V té době jsem už věděl, že Dominion bude asi bomba, že to bdue jedna z nejlepších her. A zrovna v době zájezdu měl vyjít česky. Proto jsem navrhl, že by jedna z cen mohl být právě Dominion (bez specifikace jazykové verze). Ještě jednou opakuji, aniž bych tušil, co to je za hru, jak vypadá nebo jak se hraje. Věděl jsem jen to, že vyjde česky a že je údajně výborný.
Fanda, pořadatel zájezdu, se prý začal nějak pídit po tom, zda nemám nějaké interní informace, protože to prý mělo být velké překvapení, že na zájezdu už bude české vydání. Opravdu jsme pak mohli hrát první české herní sady. Už od první hry mi bylo jasné, že tohle musím mít. Něco podobného jsem zažil snad jen u vysvětlování pravidel Agricoly.
Nejdřív jsme hráli jen doporučené sady karet, pak jsme přešli k náhodným sadám, čímž se hra výrazně okořenila. Je tu neuvěřitelné množství kombinací (přesně 1961256), a tak se jen tak neomrzí. A vím, o čem mluvím. Dokonce i se stejnou sadou akčních karet může hra probíhat úplně rozdílně. Stačí si jinak zamíchat balíček karet nebo zvolit jinou strategii nákupů a hned se otevře jiná cesta k zisku bodů a k vítězství.
Po Maďarsku
Po návratu z Maďarska jsem si hru ihned pořídil. Chvíli ležela jen tak ladem, vzal jsem ji jednou do Prahy, jenže pak delší dobu nic, hrál jsem ji spíš sporadicky. Ale pořád mě bavila, to vím zcela určitě.
Na konci prosince jsem se dozvěděl, že se chystá série turnajů právě v Dominionu, což mě velmi zajímalo. Kromě toho, že hraju, tak jednou za čas pořádám i turnaje, poslední dobou výhradně ve spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena, a tak mě taková série samozřejmě zajímala. Najednou chtěl Dominion hrát snad každý.
Cesta k turnaji
V lednu se začaly domlouvat jednotlivé turnaje. Opět jsem se dohodl s KJM, že budou spolupracovat. Dokonce se povedlo dohodnout, že budeme moct hrát v knihovně, v sobotu a celý den! To byla velmi pozitivní zpráva, protože jinak bych měl asi problémy se sháněním místa.
Na konci ledna byla hlavní organizátorská schůze v Praze, kde se probíraly věci typu, co kdo bude zajišťovat, jaká bude propagace nebo jaký bude vůbec herní systém. V té době jsem měl už založenou skupinu na Facebooku, ve které už bylo přihlášeno okolo 10 lidí, a tak jsem doufal, že jich bude ještě o pár víc.
V polovině února začala hlavní práce. S Helčou z knihovny jsme začali řešit věci typu, kde se bude hrát, jak velké stoly, kde a jaká propagace, od kolika registrace, od kolika se bude hrát a spoustu dalších věcí. Do každého klubu v knihovně jsem začal donášet Dominion, abych nalákal další hráče. Počet na Facebooku se už moc nezvyšoval, důvěru jsem dával oficiálním přihlašovacím stránkám.
A začínaly problémy. K celé akci měly být centrálně vytištěné plakáty, jenže k nám nedošly. Hru jsem ukazoval jedné redaktorce univerzitních novin muni.cz, jenže článek nevyšel. Bál jsem se, že turnaj dopadne špatně. Ale když jsem se po delší době podíval na počet přihlášených, byl jsem šokován. Okolo 20 lidí!
V té době jsem Dominion hrál už několikrát týdně. Výjimkou nebylo ani to, že jsem hrál tři dny po sobě. V polovině března jsem hrál poprvé ve dvou a s úžasem jsem zjistil, že to je asi nejlepší hra pro dva, co znám.
Před Velikonoci jsem byl ještě natáčet pořad do Brněnské televize, jedné regionální stanice. V té době jsme měli přihlášeno lehce přes 20 hráčů. Týden před turnajem bylo 24 hráčů, a tedy vyrovnání Prahy, co se týče počtu účastníků. A začalo peklo.
V neděli jsme opět hráli Dominion. S Martinou, která to ještě nikdy nehrála. Moc ji to zaujalo, a tak se v pondělí přihlásila na turnaj. Jako 26. V úterý dopoledne jsem se opět podíval. 30. Ve středu? Během dvou hodin tři hráči. Abych to zkrátil, tak v pátek večer, těsně před turnajem, přihlášeno přes 40 lidí! Zatím největší turnaj celé série!
Už od středy jsem se začal bát, jak to dopadne. V knihovně bylo totiž původně domluveno jen 30 míst. Operativně se povedlo zajistit rozšíření na 36 míst, což odpovídalo počtu her, které jsme měli k dispozici. Teď už nemělo význam psát na stránky, že kapacita je naplněna, ani jsme už nemohli dál navýšit počet míst, protože jsme neměli zajištěny další sady. V pátek večer nezbylo nic jiného než doufat, že někdo nepřijde.
Hlavní turnaj série DominionTour, 10. dubna 2010, Knihovna Jiřího Mahena (ve spolupráci se Spolkem přírodovědců Masarykovy univerzity)
O půl deváté jsem se dostal na nádraží, kde jsem počkal na Miloše, zástupce hlavního organizátora. Došli jsme ke knihovně, chvíli jsme počkali a potkali Hanku, která nás pustila dovnitř. Pak i s Helčou jsme vyrazili do herní místnosti v 5. patře a začali vše chystat na turnaj. Chvíli po deváté začali přicházet účastníci. Nakonec se nevyplnily nejčernější obavy a došlo jich 33, ani málo ani moc. Oficiálně jsme se stali prozatím největším turnajem celé Dominion tour.
Bylo připraveno 12 stolů, a tak jsme se s Hankou a Milošem rozhodli hrát také, aby byl obsazen opravdu každý stůl. První kolo bylo vylosováno náhodně a další pak pomocí speciálního systému. Už od prvního kola bylo jasné, že všem jde jen o to, pobavit se a zahrát si s úplně jinými lidmi. Každá taková hra přináší nové možnosti a rozšiřuje obzory možných strategií. Jak například píše Ivo Papoušek, na turnaji se mu více dařily kombinace, které v rámci "tréninku" neměl moc v lásce. Atmosféra byla velmi uvolněná.
Bohužel se vyskytlo pár případů, které zaváněly snahou o podvod. Sice osobně jsem se s ničím takovým nesetkal, ale další hráčka, Jitka Jindřišková, si pár takových případů všimla, a to jediné kalí celkový dojem z turnaje.
Po dohrání posledního kola nastalo vyhlašování vítězů. Začalo se od 4. místa a chvílemi se protahovalo, když hráči dlouho přemýšleli, jakou cenu si vybrat. Měli jsme totiž pro každého něco nachystáno. Po vyhlášení celkových vítězů všichni hráči odešli, poklidili jsme aspoň trochu herní místnost a mohli jsme odejít.
Dojmy z turnaje
Mé osobní dojmy jsou pozitivní. Dominion jsem hrál už víc než stokrát a zatím mě nepřestal bavit, ba právě naopak, baví mě snad ještě víc než předtím, a to i přes špatný výsledek na turnaji, kde jsem skončil na 29. místě. Všichni ti, které jsem hru učil, skončili přede mnou. Vychoval jsem si dobré studenty. Nejlepší z nich byla Hanka Dospivová na 11. místě. I Ivo Papoušek říká, že mu nešlo o výsledek, ale o to, zahrát si s jinými lidmi.
Z pohledu organizátora je dojem ještě o chlup lepší. Vše se povedlo, nedocházelo k prostojům a samotná herní místnost byla moc pěkná a vhodně velká. Jitka Jindřišková například říká, že knihovna je pro pořádání takových akcí vhodnou institucí.
Teď už ale musím turnaj v Dominionu pustit z hlavy, protože se blíží další dva. 4. června Bang a 5. června Osadníci z Katanu. Jen doufám, že oba budou alespoň tak úspěšné, jako Dominion.
PS: Pro účely propagace Dominionu nebo turnaje lze použít jakoukoliv část, případně i upravit. Ale chtěl bych být informován, když někde něco vyjde, stačí mailem nebo jako příspěvek do diskuze.
