Začátky
Vše začalo ve Francii během revoluce. 22. června 1799 byl zaveden decimální metrický systém s délkou a hmotností jako základními veličinami. Tehdy byla doba poměrně divoká, a tak nebylo úplně zřejmé, jestli má takový systém šanci na přežití.
Na propagaci decimálního systému se silně podílel Carl Friedrich Gauss, který jako první provedl úspěšné absolutní měření magnetického pole Země s využitím astronomické sekundy a decimálního systému. Těchto měření následně využila skupina vedená Jamesem Clerkem Maxwellem, která vytvořila požadavky na koherentní systém jednotek se základními a odvozenými jednotkami. Tato skupina zavedla v roce 1874 systém CGS.
Podpis Metrické konvence
Světové mocnosti 19. století se rozhodly vytvořit podmínky pro usnadnění mezinárodního obchodu tím, že vytvoří mezinárodní organizaci zajišťující správnost měření. 20. května 1875 tak došlo k podpisu Metrické konvence za účasti 17 zemí včetně Rakouska-Uherska.
Podpisem došlo k založení několika institucí, z nichž ta nejvýznamnější je Mezinárodní úřad pro míry a váhy, který měl zajišťovat veškerá měření a výzkum. Francouzské vládě bylo uloženo, aby pro něj našla vhodné prostory. Ty se nalezly v obci Sévres v blízkosti Paříže. Areál Pavillon de Breteuil se od té doby zvětšil až na 4 hektary.
Kromě BIPM byl založen Mezinárodní výbor pro míry a váhy, který kontroluje úřad a jeho financování a zajišťuje provoz jednotlivých technických komisí pro různé oblasti metrologie.
Výbor je volen nejvyšším orgánem, Mezinárodní konferencí měr a vah. Každý člen metrické konvence má zajištěno jedno místo v této konferenci, která jako jediná přijímá zásadní rozhodnutí v oblasti metrologie. Právě na první konferenci v roce 1889 byla přijata definice kilogramu, metru a sekundy. Na dalších konferencích se vždy rozhodovalo o nových definicích základních jednotek nebo o přidávání dalších.
Členství v metrické konvenci
Zajímavé je, že přes významný příspěvek nebyla Velká Británie součástí metrické konvence od počátku. V dubnu 1884 byl do BIPM zaslán neoficiální požadavek na kalibraci délkových měřidel vyrobených v Anglii. Požadavek byl zamítnut s tím, že není možné, aby BIPM kalibrovala měřidla subjektům, které nejsou členy metrické konvence. 17. září 1884 se stala Velká Británie další členskou zemí. Nyní, podle údajů z 1. ledna 2015, je 55 zemí plnými členy Metrické konvence, dalších 41 zemí a organizací je součástí jako pozorovatelé.
Česko je členem už od počátků díky Rakousku-Uhersku. Jako samostatný subjekt je členem od roku 1922. Po rozdělení Československa přešlo členství jak na Českou republiku, tak na Slovensko automaticky.
Důležitým problémem je také například financování provozu BIPM. Každý signatář musí posílat danou finanční částku každý rok, ze které se financuje výzkumná činnost úřadu. Podle aktuálních údajů jsou největšími přispěvateli USA, Japonsko a Německo s příspěvky přesahujícími 1000000 EUR. Česká republika přispěla na rok 2015 částkou 56953 EUR.
Co dál?
Díky podpisu Metrické konvence má Česká republika státní etalon založený na platino-iridiovém prototypu. Může se účastnit jednání technických komisí v jednotlivých oborech. A může se účastnit Mezinárodní konference měr a vah. Na tu čeká v listopadu 2018 zásadní rozhodnutí o budoucnosti základní jednotky hmotnosti, kilogramu.
Do 1. července 2017 se ještě bude měřit Planckova konstanta. Poté se už přestanou přijímat nové výsledky a určí se jediná správná hodnota, která by měla být schválena jako základ nové definice kilogramu právě na 26. Mezinárodní konferenci měr a vah.
Zdroje
Všechny údaje lze dohledat na oficiálních stránkách Mezinárodního úřadu pro míry a váhy.
